Jenom tvar
Jenom tvar
Jenom tvar
žádný dech, ani vůni
co já mám
kdejakej balvan se sluní
a já sám
abych se schoval, než mi slunko vezme můj tvar
Jsem zplozencem mraků
jsem skupenstvím vody
jsem částečkou čehosi
jež kdos na kohosi
jenom tak hodí
jsem náplní louží
jsem koupelí koček
jsem jediný, jediný samoten na světě
sněhový vloček
Jenom tvar
žádné jméno, či váhu
pokrývám
bříška vybledlejch svahů
ohřívám se
a pozbývá pevnosti můj tvar
Jsem poslíčkem z nebe
a ženskejch mám mraky
padají vedle mne i na mě následně
a pod jsou taky
ve vířivým tanci
o vysněným samci
těžko se zachráním
roztávám žárem tím
dychtivých oček
jsem jediný jediný, poslední na světě
sněhový vloček